Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 vodního zákona) jsou stavby budované na toku, sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy.

Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:

• zásobní nádrže,
• ochranné (retenční) nádrže,
• speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací),
• rybochovné nádrže,
• víceúčelové nádrže.

Jez je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:

• zvětšení hloubky vody nad jezem,
• dosažení bezprostředního spádu,
• zmírnění průtočné rychlosti,
• zvýšení hladiny podzemní vody.

Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do různé výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.

Klíčovým kritériem pro klasifikaci vodních děl je tzv. kategorie technickobezpečnostního dohledu (TBD), kterým se dle § 61 vodního zákona rozumí zjišťování technického stavu vodního díla, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu. Evidenci technickobezpečnostního dohledu včetně zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie spravuje Ministerstvo zemědělství. Rozsah údajů a způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Vodní díla zasahující do zájmového území

Interaktivní mapa všech vodních děl na území obce Černuc je dostupná v systému POVIS na tomto odkazu.

V obci se nachází několik vodních nádrží, které jsou detailněji popsány níže. Žádná z nádrží nemá určenou kategorii technickobezpečnostního dohledu (TBD), neboť se jedná o vodní nádrže a díla malého rozsahu a pouze lokálního významu.

Mapa vodních děl v Černuci a Mileticích

Uvažovaná vodní nádrž Nabdín

Jižně od Nabdína se nachází uvažovaná vodní nádrž Nabdín, která by měla pojmout 3,48 milionu metrů krychlových vody a jež by se měla rozkládat na ploše 89 hektarů. Tato lokalita je územní rezervou pro případnou vodní nádrž. Je zařazena mezi území chráněná pro akumulaci povrchových vod, což jsou zpravidla jedinečné lokality z hlediska terénního tvaru, s minimálním osídlením a hospodářskou zástavbou, s vodním tokem s dobrou kvalitou vody, kde relativně krátká hráz zachytí velký objem akumulované vody. Z hlediska vodohospodářského významu se zde u potenciální vodní nádrže předpokládá, že bude představovat zdroj vody pro další rozvoj závlah zemědělských pozemků v oblasti poměrně suché Kladensko-Slánské plošiny. Vodní nádrž by posloužila i k intervenčnímu nadlepšování průtoků v Bakovském potoce. Je zřejmé, že případná výstavba zmíněné uvažované nádrže by ovlivnila i povodňové poměry v oblasti. Vzhledem k množství dostupných informací a nejistotě, zda a kdy se případné vodní dílo postaví, nemohl být při tvorbě povodňového plánu jeho možný vliv nijak zohledněn.